Stromboli
14. 3. 2009
"Maják Tyrhénského moře", tak zní prastará přezdívka jedné z nejpozoruhodnějších sopek světa, malého ostrůvku severně od Sicílie, neúnavné Stromboli.
Pouhých 924 metrů nad mořskou hladinu se zvedá kužel sopky, jejíž hlavní část je však skryta pod hladinou, a její úpatí leží v úctyhodné hloubce 2000 metrů. Ubohých 12 km2 plochy, kterou celou zaujímá příkrý sopečný kužel, až na několikakilometrový proužek nížiny při SV pobřeží skalnaté nepřístupné pobřeží, přístaviště tvořené jediným betonovým molem, které je při rozbouřeném moři nepoužitelné, takže jsou obyvatelé často na dlouhé dni odříznuti od okolí, a navíc všudypřítomný černý popel. Nic, co by ostrov dokázalo proslavit po celém světě. Za svou popularitu vděčí několika kráterům, které s neskutečnou pravidelností a udivující vytrvalostí vyvrhují do několikasetmetrové výšky fontány ještě žhavé lávy. Část jí padá zpět do kráterů, a část dopadá na svah sopky, po kterém se pomalu chladnoucí valí dolů, směrem k moři. Není divu, že se svahu říká "Sciara del Fuoco", Cesta ohně. Po několika okamžicích se zdroj lávy vyčerpá, a nastane klid, aby se divadlo mohlo po několika minutách či desítkách minut opakovat.
Noční snímek erupce Stromboli
stomboli1
Je neuvěřitelně šťastnou okolností, že krátery neleží na vrcholu sopky, ale na jejím severovýchodním úboší. Skalní hřeben, který se klene nak krátery, tak vytváří jakýsi obrovský přírodní amfiteátr, z jehož hrany lze erupce pozorovat. Z nadhledu, a s minimálním rizikem. Však také vede k vrcholu stezka, po které místní průvodci každodenně přivádějí skupiny turistů. Výstup sesouvajícím se popelem v odpoledním úpalu je sice vysilující, ale divadlo, které se naskytne po setmění, je nezapomenutelné. Tedy pokud výhled nezakryje zlomyslná mlha, což se bohužel může stát.
Stane se jen jednou za řadu let, že láva v sopouchu vystoupí tak vysoko, že si prorazí cestu bokem některého z kráterů, a stéká k moři jako lávový proud. Naposledy se tak stalo na počátku roku 2003. Není pak vyjímkou, že se sopka vyčerpá, a na nějakou dobu je po divadle. Ale také se stává, byť velmi zřídka, že dojde k výbuchu mnohem silnějšímu. Láva se pak nevrátí poslušně zpět do kráteru, ale bomby se rozprsknou do širokého okolí kráteru, a popel padá po celém ostrově. A přihlížející turisté rychle pochopí, proč je průvodci nutí tahat sebou na vrchol helmy.
Pohled na Stromboli od jihovýchodu
(krátery jsou skryté za vrcholem)
V neustálém přisypávání sopečné strusky na svah Sciara del Fuoco se však skrývá ještě jedno nebezpečí. Neustálé otřesy mohou uvolnit nahromaděné nezpevněné vrstvy popela, a ty sklouznou do moře. Přesně to se stalo na přelomu let 2002 a 2003, a vznikla tak vlna tsunami, která nepěkně pocuchala vesnice na pobřeží ostrova.